Jarní těšení
Vůně hříchu
Je pozdní večer, Hynkův máj,
vůně zahrad roznáší se potichu.
Je pozdní myslet, že je ráj,
když všechno voní po hříchu.
Sladká vůně jasmínů a pivoněk
se vemlouvá, že hřích
je jenom mimoděk.
Jarní děj
Až přijde jaro,
zvonky sněženek odzvoní hrany sněhu.
Trávě narostou nové zelené vlasy,
V nich se budou batolit žluté kuličky housátek.
Po obloze poplynou bílé načechrané mraky,
Slunce pozlatí louku pampeliškami.
Tak přichází jaro na křídlech tažných ptáků.
A nejkrásnější je, když září v tvých očích.
Jaro v Praze
U letohrádku se objímají milenci
Na malostranské střechy padá slunce
K tanci srdcí vyzvání fontána
Hradní zdi se kamenně zubí
Ptáci v zahradách ladí serenádu
Praha se probouzí ze zimy
Sněhem jsou bílí pudli na trávníku
Z Daliborky zní ozvěna houslí
Nad hradem vlaje vlajka
Láska jednou zvítězí
Barva jara
Jímá mě zvláštní pocit
Když vykvetou petrklíče
Odemknou zimou ztuhlá srdce
A nechají do nich vstoupit jaro
Les rozhodí sasanky a podléšky
Louky zazlatí pampeliškami
Zapýří se sedmikrásky
Všechna zákoutí rozvoní fialky
v duši je jaro zlato fialkové
Jaro kouzlí
Jaro rozhodí zlaté lístky buků
V ještě smutném lese
Slunce se začne prodírat k trávě
V posledním chladu jívy zahřejí
Malé bílé rozcuchané kočičky
Vítr k potoku nafouká orseje
Lýkovce zavoní jedovatou krásou
Lísky vše pokřtí zlatým prachem
To svět hlasitě vyzpívají ptáci
Ve svých námluvních písních
Jejich zpěv vyslechnou básníci
A potichu na trhu rozprodají
Jaru ukradené rýmy
Konvalinky
Konvalinky pozdravily poutníka vůní.
Voněly a zvonily pro radost.
Jejich cinkavá vůně se nesla
až do dalekého smutného města,
kam odcházel poutník.
A město přestalo být smutné.
Fialka
Krasavice schovaná v trávě
fialkovýma očima nevidí
ale voní do světa
a ví, že první jarní kytička
patří maminkám
Kaliny
Jako by jaro vzpomnělo na zimu
a zasypalo keř sněhovými koulemi
kamélie u nás nerostou
a proto zamilovaný malíř namaloval
tu neznámou krásku s kalinami
zpívá se že s těmi květy
láska kvésti začíná
já to však nepotvrdím
dlouho jsem neviděl kvést kaliny
Velikonoční kvetení
U cesty se bělalo šťavelem
nad něj se vytahovaly sasanky
potok byl ve žluté blatouchů
voněly fialky a zvonily petrklíče
na vše sněžily a jemně šelestily
šupinky pupenů poupat stromů
a najednou se snášelo ptačí peříčko
někde nahoře kvetl pták
Májová noc
Šeříky voní opojně
Vůně proudí oknem do pokoje
Láká mě k volnosti vínem
Píši verše znepokojen
Noc plná temných vůní
Tajemství dávných lásek odkrývá
Nabízí krásnou inspiraci
Já slova, slavík píseň odzpívá
Noc v šatě čaroděje
Snem svatojánským nese do světa
Ztrácí se skutečnost
Má duše jako slavík nocí odlétá
Zatím nebyl vložen žádný komentář
